Duchovní správa

Archlebov byl od doby zřízení žarošické farnosti přifařen do Žarošic. Kněží docházeli do zdejšího kostela pravidelně každou třetí neděli v měsíci sloužit mši svatou, pohřbívat zemřelé a o svátcích konali zde bohoslužby dle svých možností.

V roce 1750 archlebovský rodák Václav Němec, lichtenštejnský vrchní správce v Břeclavi, daroval starobrněnskému klášteru cisterciaček jistinu na 4000,- zlatých. Dal ji na 3% úrok a stanovil, aby z těchto peněz byl vydržován pro Archlebov kaplan, který by pravidelně v kostele sloužil mši svatou. Při zrušení starobrněnského kláštera v roce 1782 vzrostla tato finanční částka na 6250,- zlatých. Obnos převzala Náboženská matice, která v roce 1784 začala v Archlebově stavět faru. Než se do ní mohl první samostatný duchovní správce nastěhovat, bydlel dva roky u Jana Němce v č. 125. Díky nadaci Václava Němce se v Archlebově konaly od roku 1752 pravidelné bohoslužby.

V roce 1784 byla v Archlebově zřízena tzv. lokálie, to znamená, že tuto část žarošické farnosti dostal na starost kněz, který zde trvale bydlel. Knězi se říkalo lokální kaplan. Teprve v roce 1859 byla lokálie povýšena na samostatnou farnost.

Od 1. října 1969 byly k archlebovské farnosti přifařeny sousední Dražůvky, které do té doby spadaly pod duchovní správu do Želetic.

Výčet kaplanů a farářů archlebské farnosti naleznete na stránce Kněží v Archlebově.